Konopná mast na neduhy past

Konopí v minulosti

15.02.2011 14:31

LÉČEBNÉ ÚČINKY


Je možné, že konopí, původem ze střední Asie, bylo pěstováno již před deseti tisíci lety. Určitě se pěstovalo v Číně kolem r. 4000 př. n. l. a v Turkestánu kolem r. 3000 př. n. l. Dlouho se používalo jako lék v Indii, Číně, na středním východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Africe a Jižní Americe. První doklad o použití cannabisu v lékařství je herbář, který byl vydán za vlády čínského císaře Šen-nunga pře 5000 lety. Cannabis se doporučoval při malárii, zácpě, revmatických bolestech, "nepřítomnosti duchem", a ženských chorobách.
V Indii se doporučoval cannabis pro oživení mysli, snížení horečky, vyvolání spánku, léčbu úplavice, povzbuzení chuti k jídlu, zlepšení trávení, úlevu bolestí hlavy a pro léčbu pohlavních nemocí.

V ayurvédském lékařství "produkty konopí tvoří důležitou součást mnoha léků, které slouží k léčení průjmu, cholery, žloutenky, tetanu, revmatismu, poruch spánku, bolestem, kašli, zažívacích problémů, impotenci, malárii a alkoholismu" (Fischer 1975, in Ch. Ratsch: Konopí...). "Listy jsou předepisovány především v případech chronických a akutních onemocnění průjmem, při poruchách spánku, tetanu a poruchách menstruace, většinou se smíchávají s černým pepřem a cukrem. Pasta z čerstvých listů se nanáší na vředy a nádory. Čerstvě vylisovaná šťáva z listů je vmasírována do pokožky hlavy, aby byly odstraněny lupy a blechy. Suchý prášek se nanáší na mokvající rány a svědivé kožní partie. Při hemeroidech, bolestech očí a orchitis je předepisována listová kaše. Ganja a Charas se používají při onemocněních nervového systému, zažívacích potížích a kapavce. Kouř Ganja je polykán při otravě aurpigmentem a rektálně aplikován při tříselné kýle. Charas se používá při léčení malárie, delíria, periodických bolestí hlavy, při migréně, akutní mánii, bláznovství, tuposti, černém kašli, kašli, astma, anémii, nervózním zvracení, tetanu, křečích a nervových zhrouceních. Čaj ze semen je předepisován při gonorrhoe (Dastur 1985, tamtéž). "Bhílové z distriktu Jhabua kouří konopí jako tišící prostředek při zlomeninách kostí. V Kumaonu se vylisovaná listová šťáva nanáší zvnějška při léčbě hemeroidů. V Kašmíru mají lidé postižení dnou kouřit mnoho Ganja. (Vetschera a Pillai, 1979, tamtéž). Pro hledače prostředků na oči unavené z obrazovek počítačů a televizních monitorů bude možná jednou i u nás dostupný prostředek dle kašmírského receptu: "Čerstvé listy se pokládají při očních problémech na oční víčka" (Shan 1982, tamtéž).

Konopí je odpradávna součástí také tibetské farmakologie:
" Lékařské vlastnosti konopí jsou přesně definovány: ,Konopí je chuti hořké, horké v energii, ucpávající, lehké, působí proti nadýmání, mírní KAPHA (sliz), uvolňuje PITTA (žluč). Způsobuje pocit radosti opojení a podněcuje trávení, osobu činí řečnou' (Dash 1987, tamtéž) Konopí je "pittala" a je proto užíváno při nemocích a poruchách, které jsou způsobeny žlučí (pitta). Žluč podporuje aktivizační, zahřívací funkci výměny látek a je tak koncentrována v játrech. Lék vytvořený na základě "pittala" podporuje obzvláště funkci jater, a tím i procesu trávení. Konopí je předepisováno na základě svého antiflegmatického (slizu zabraňujícího) působení především u onemocnění nervových, nemocí trávicích orgánů, dýchacích cest, kůže, mízy a genitálií. Listina nemocí, které jsou léčeny konopím, zahrnuje revmatismus, kousnutí zvířetem, uštknutí štírem, zanícení, lepru, křeče, průjem, choleru, zadržování moči, rýmu, kašel a intestinální červy. Často je užíváno vnitřně, při hnisavých onemocněních, např. zanícení ucha... (Touw 1981, tamtéž) V Tibetu se konopné produkty podávaly například i po porodu nebo při vysokohorských tůrách pro zvýšení výkonnosti a pro překonání závrati a vysokohorské nemoci.
Všude se konopí používá jako tonikum, afrodisiakum, prostředek na "posílení potence a mužné síly", prostředek pro zlepšení meditační koncentrace a jako doping a posilující prostředek v různých náročných situacích.
Šamani z Himalájí pili Bhang, aby uvolnili léčivý tok bioenergie, a aby upadli do žádoucího transu nebo extáze, které jsou nutné pro léčebné rituály. Obětí konopí bohům je podnícena léčivá síla procházející šamany a přecházející na nemocné. Nemocnému jsou předepsány lektvary pocházející z konopí zejména proti depresím, nechutenství, střídavosti nálad nebo proti často se v Himalájích vyskytující výškové nemoci.
Za (mýtického) zakladatele čínského bylinného umění a farmacie je považován Shen-Nung nebo Shennong. On, jehož jméno znamená "božský pán země", byl porozen poté, co se jeho matky dotkla hlava božského draka. Shen-Nung je mnohdy zobrazován jako člověk, jindy jako spojení lidského těla s volí hlavou. Je označován také jako Yandi, "Červený císař". Byl v čele oběti stáda a přinesl člověku požehnání ve výsadbě. Naučil člověka používat pluh a pěstovat "patero druhů obilí", ke kterým patřilo také konopí. Vyzoušel léčivé, výživné a jedovaté rostliny sám na sobě a sestavil nauku o léčení, která je údajně základem Pen ts ao Ching.
Ve farmakologii Shen Nung, která byla podle legendy sestavena v roce 2737 př. n. l., ale ve skutečnosti vznikla až v 1. století (dynastie Han), se praví, že "konopí léčí ženské slabosti, dnu, revmatismus, malárii, beri-beri, zácpu a duševní nepřítomnost ". Varianta konopí zvaná ta-ma je zde známa jako základní surovina pro výrobu elixíru nesmrtelnosti : "Tento elixír promění smrtelníka v božskou transcendentální osobu . Učení Tao zdůrazňuje, že k dosažení cílů Tao je nutno opustit vlastní vědomí . Přesně tohoto stavu je možno docílit pomocí konopí - Cannabis." Zřejmě již za dinastie Han bylo kouření produktů konopí známé, jak vyplývá z nálezu hlavičky dýmky v Xianyang (provincie Shaanxi). Konopí bylo užíváno i taoistickými alchymisty . Konopí patřilo vedle akonitinu, náprstníku, rumělky, rtuti, zlata a arsénu k nejdůležitějším přísadám taoistického elixíru nesmrtelnosti. Nekromanty bylo konopí užíváno společně s žen-šenovým kořenem, aby bylo možno předpovídat budoucnost .
Neblaze proslulý lékař a první chirurg Číny Hua-To (asi 190-265 n.l.) zavedl narkotikum a analgetikum Ma-Yo. Sestávalo z konopné pryskyřice a vína. Číňané, kteří chovají jistou zdrženlivost vůči zásahům do lidského těla, nechtějí ovšem o anestetiku ( analgetiku ) nic vědět. V roce 1578 sepsal Li-Shih-Chen (nebo Li Shizen) svou slavnpu knihu bylin Pen-ts ao, která je doposud základní knihou čínského bylinného lékařství. Podle ní je možno léčit mnoho nemocí konopím: nervozitu, senilitu, ženský výtok, porodní komplikace, otrávení sírou, olovem nebo omějí, zácpu, těžké zvracení, kožní vyrážky, vředy, rány, vypadávání vlasů, posit suchosti v jícnu, píchnutí štírem, hemeroidy. Li-Shih-Chen udává také recept pro výrobu anestetika : "Posbíráme-li v sedmém a osmém měsíci roku stejné množství man-t o-lo (bílý durman, Datura alba) a konopí, necháme-li je usušit ve stínu a rozpustit ve víně, způsobí požití narkotickou anestézii a umožní tak bezbolestné provedení malých operací a vypalování."
Užití konopí v čínském lékařství je možno chápat jen na základě principů etiky a kosmologie:

Základní myšlenkou, jež ovládá čínské lékařství, je, že člověk a příroda jsou spolu svázáni. Čínské lékařství doporučuje ochranná opatření a přirozené léčitelské umění prostřednictvím akupunktury, moxibuce, fytoterapie, masáží a jiných zásahů rukou. Člověk, který zaujímá místo mezi nebem a zemí, se musí začlenit do vnějšího světa. Z tohoto důvodu je lékařství vnitřně spojeno s kosmologií. Má sklony k rozšíření pole působení praktiků a spojení s universem."
Na základě tohoto pojetí je třeba chápat lékařský význam konopí jako prevenčního prostředku, jako tonika a afrodisiaka, jakož i terapeutického léku. Konopí má neotřesitelné postavení v čínském lékařství. Je uváděno ve všech oficiálních lékařských naukách. Objevuje se pod názvem Hou-maren, Majen nebo Ta-ma a přiřazuje se k " seditačním a astmatickým prostředkům ". Současně patří také mezi pročišťovací, "směrem dolů působící" prostředky , neboť je také výborným projímadlem u starších lidí. Všeobecně se říká:
"Každý díl rostliny se lékařsky využívá - oleje mírní podráždění způsobená suchem v krku, samčí květy se používají u menstruačních poruch, pryskyřice samičích květů je lehce jedovatá a působí na nervový systém (hašiš). Užívá se u nervových bolestí . Li Shizen poznamenává, že jejich přespřílišná konzumace způsobuje ,halucinace a nejistý krok'.Báze (podstata) konopí je popisována jako sladká a neutrální - má afinitu ke slezině, žaludku a tlustému střevu. Působí laxativně, podporuje prokrvování, změkčuje pokožku, mírní podrážděnou sliznici, kašel, působí antisepticky a antidoticky. Je předpisováno především při "zácpě v důsledku nedostatku tekutin, především u starších pacientů a po porodech", zadržované moči, menstruačních anomáliích, zvracení, zánětech středního ucha a popáleninách . Většinou jsou semena o dávce 9 - 30 g smíchány s ostatními drogami nebo podávány ve formě čaje. Jako možná náhrada se uvádí lněná semínka: Semena Cannabis mají podle čínské farmakologie totéž tradiční pole působení jako semena Lini". (Tamtéž.)
V Africe se používal při úplavici, malárii a jiných horečnatých onemocněních. Dnes některé kmeny léčí uštknutí hadem konopím anebo je kouří před porodem. Podle indiánských pramenů se rostlina využívala k léčbě lepry, pohlavních chorob, mánií, ale také k léčení méně závažných problémů, jakými jsou např lupy nebo nespavost .

Středověk


Také Galén a jiní lékaři klasické a antické éry se zmínili o konopí jako léku a ve středověké Evropě bylo vysoce ceněno. Evropští lékaři ve středověku vycházeli z receptů a léčebných metod, které zavedli Galénos a Dioskorides. Rozlišovali mezi použitím přírodníko ("hrubého") konopí k léčbě "vřídků a nádorů" , zatímco kultivované ("pěstěné") konopí se uplatňovalo při méně závažných potížích. Není divu, že u těchto léků byly vysoce ceněny psychoaktivní vlastnosti, a najdeme je proto v nejrůznějších směsích proti bolestem . Ženy v Lesothu dodnes kouří marihuanu, když se připravují na porod. K léčebným účelům bylo konopí využíváno i abatyší Hildegardou. Například obklady z vařeného konopí doporučovala na posílení a zlepšení stavu "studeného" žaludku. Anglický duchovní Robert Burton ve své proslulé knize The Anatomy of Melancholy vydané r. 1621 navrhl použití konopí pro léčbu deprese. Nový anglický lékopis doporučil přikládání kořenů konopí na kůži při zánětech kůže, kterýžto lék byl již obecně rozšířen ve východní Evropě.
Edinburgský nový lékopis z r. 1794 obsahoval dlouhý popis účinků konopí a uvedl, že olej je prospěšný při léčbě kašle, pohlavních nemocí a inkontinence moče (nedostatečná činnost svěračů).
Německý lékař, profesor lékařství, univerzální učenec se spisovatelskými ambicemi a znalec lidového léčitelství Dr. Georg Friedrich Most dokončil roku 1841 svou Encyklopedii veškeré lidové léčby. Jak vyplývá z knihy - konopí dobře znal a mnohostranně využíval: "Malé děti ve svém prvním roce života často po nachlazení trpí zadržováním moče, přičemž já v tomto případě jako působivý domácí prostředek navrhuji čajovou lžičku rozdrcených konopných semen (Semen Cannabis), zalitou půlkem šálku vařící vody, jak jsem se tomu naučil u jedné staré dámy. Čaj pijeme teplý, oslazený cukrem." (Most 1843, In Ch. Ratsch: Konopí...)
"Semen Cannabis. Ke článku konopí uvádíme ještě následující: Velmi působivý, mnou mnohokráte vyzkoušený prostředek, proti spastickému zadržování moče u kojenců (ale i dospělých) je jedna až tři polévkové lžíce plné rozdrcených konopných semen rozpuštěných ve dvou šálcích vařící vody, které se pijí teplé. - Podle Freudensteina (Diss. de cannabis sativae usu et viribus narcotis. Marpurgi 1841) existuje vedle Cannabis sativa L. také ještě jiný druh: Cannabis indica Lamarck (sic), která působí narkotičtěji. Již staří Skýtové znali podle Herodota kouření konopných listů jako omamný prostředek, - v Egyptě užívali zlodějíčkové téhož, aby ti, kteří měli být okradeni, byli dostatečně uspáni, a také Aubert (De la Peste etc. Paris 1840) chválí konopí obzvláště v období moru, kde viděl ze dvanácti nemocných sedm uzdravených. Konopný extrakt obsahující pryskyřici používal Dr. O' Shaughnessy jako narkotický prostředek, přičemž je nutno podotknout, že v teplejších podnebních pásmech vytryskuje z listů a stonků pryskyřicová šťáva, která má nahořklé aroma a ostrou narkotickou vůni. Extrakt se udržuje vařením usušené rostliny v lihu a odpařováním, přičemž rozpuštěním jednoho gránu extraktu v jedné drachmě alkoholu dosáhneme vytvoření tinktury. Tento prostředek se osvědčil především u tetanu, kdy podáváme každou půlhodinu jednu drachmu tinktury, dokud křeče neustanou. (British and Foreign med. Review, July 1840)" (In Ch. Ratsch: Konopí...)

Konopí v léčitelství - historie

15.02.2011 14:31

Konopí v minulosti

LÉČEBNÉ ÚČINKY Je možné, že konopí, původem ze střední Asie, bylo pěstováno již před deseti tisíci lety. Určitě se pěstovalo v Číně kolem r. 4000 př. n. l. a v Turkestánu kolem r. 3000 př. n. l. Dlouho se používalo jako lék v Indii, Číně, na středním východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Africe a...

Vyhledávání

Kontakt

Konopí v léčitelství - historie

15.02.2011 14:31

Konopí v minulosti

LÉČEBNÉ ÚČINKY Je možné, že konopí, původem ze střední Asie, bylo pěstováno již před deseti tisíci lety. Určitě se pěstovalo v Číně kolem r. 4000 př. n. l. a v Turkestánu kolem r. 3000 př. n. l. Dlouho se používalo jako lék v Indii, Číně, na středním východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Africe a...

 

     
  

Anketa

Jaké máte zkušenosti s konopnou mastí?

Pomohla mi nebo mým příbuzným a známým (1 754)
79%

Nepomáhá (199)
9%

Ještě jsem ji nezkoušel (75)
3%

Chystám se ji otestovat (145)
7%

Nezajímám se o výrobky z konopí (48)
2%

Celkový počet hlasů: 2221