Konopná mast na neduhy past

Wikipedia - ověřitelný, ale (ne)pravdivý zdroj informací? Potomci Chazarské říše

22.02.2011 20:34

 

              Hledáte-li informace z historie na internetu, jako nejjednodušší cesta se jeví vyhledávání na Wikipedii. Tedy zdrojem často citovaným, tvořeným samotnými uživateli, který je pro někoho důvěryhodný, pro jiného méně. Do jaké míry je Wikipedia přesná, zkusme na příkladu vyhledávání informací o  historickém státním útvaru, „Chazarská říše“. Zadáme do vyhledávání příslušné heslo. Mezi prvními dvěma odkazy, které se nám objeví jsou: „Chazarská říše“ a „Chazarská polemika“(cituji):

 

Chazarská polemika

 

Jde o historickou událost, při které chazarský kagan svolal zástupce tří „náboženství knihy“, tedy islámu, judaismu a křesťanství, aby mezi sebou vedli polemiku, jejíž vítěz pak předá své náboženství celé Chazarské říši.

 

Křesťany reprezentovali byzantští učenci Konstantin a Metoděj; podle křesťanských pramenů jejich neúspěšná misie u chazarského panovníka proběhla roku 861.

 

Za muslimy snad velký Al Farábi. Naše znalosti o výsledku a vlivu polemiky jsou velmi kusé, můžeme se jen dohadovat, že Chazaři přijali všechna tři náboženství, a to pro vojsko muslimskou, zemědělcům křesťanskou a obchodníkům židovskou víru.

 

Ve 12. století polemiku vykreslil ve svém díle Kitáb al-Chazarí židovský filosof Jehuda Halevi.

 

              V tomto krátkém popisu „Chazarské polemiky“ lze najít sporná tvrzení a chybnou domněnku. Pokud chazarský kagan svolal zástupce tří náboženství, aby vybral jedno vítězné, je velmi nepravděpodobné, že by vybral všechny tři. Tuto domněnku píše přispěvatel ve třetím odstavci. Pochyby umocňuje zvláště druhý odstavec, kde najdeme tvrzení, že křesťanští zástupci byli neúspěšní. Na Wikipedii jsou dvě poznámky, že článek potřebuje vylepšit, není ozdrojován a informace potřebují ověření. Toto ovšem není uvedeno u hesla „Chazarská říše“ (cituji části):

 

Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu. Říše vznikla v letech 661–678 na troskách Velkého Bulharska.

Dějiny

 

Chazaři byli původně kočovný, později polokočovný turkitský národ nejasného původu, který obýval střední Asii. Tím, jak jeho příslušníci postupně bohatli z kontroly tranzitního obchodu mezi evropským severem a Orientem, stále více přecházeli k usedlému způsobu života. Jejich nejdůležitějším obchodním střediskem a zároveň panovnickou rezidencí se stala nově založená pevnost Itil v deltě Volhy.

 

Z konfesního a kulturního hlediska bylo obyvatelstvo říše a především vládnoucí kruhy postupně ovlivněny islámem, judaismem i řeckým ortodoxním křesťanstvím, což souviselo s politickými děním v daném teritoriu. Dobré vztahy měli Chazaři tradičně s Byzancí, jejíž vládnoucí kruhy v nich viděli možné spojence proti společným nepřátelům. Již roku 626, kdy ještě kočovali u Kaspického moře, se s nimi snažil navázat kontakt císař Herakleios (610–641), připravující se tehdy na tažení proti Persii. O století později, kdy byla chazarská říše podobně jako Byzanc nebezpečně ohrožena arabskou expanzí, bylo dohodnuto spojenectví, které roku 733 zpečetil sňatek byzantského následníka trůnu Konstantina s chánovou dcerou jménem Čiček. Chazaři vstoupili do války s Araby po boku Byzantinců, neměli však úspěch a dostali se na dlouhou dobu do arabského vlivu. Jeho důsledkem byla mimo jiné vynucená islamisace zajatého chána i chazarské aristokracie.

 

Za vlády abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída (786–809) zahájili Chazaři nový boj proti arabské nadvládě. Mnozí z nich konvertovali k judaismu, který se pak stal státním náboženstvím. Chazaři byli jediným nehebrejským etnikem, které hromadně přijalo židovské vyznání......

 

Ruské prameny uvádějí že Chazaři splynuli z nově se formujícím ruským národem. Existuje však i názor, že většina současných Židů jsou etničtí Chazaři, což zveřejnil britský spisovatel Arthur Koestler roku 1976 v knize The Thirteenth Tribe. Toto tvrzení vyvrátila studie DNA, kterou vypracoval roku 1999 mezinárodní kolektiv vědců pod vedením Michaela F. Hammera na Arizonské universitě v Tucsonu. Tato studie jinak potvrdila, že aškenázští Židé jsou příbuzní jiných semitských národů.

 

V posledním odstavci hesla „Chazarská říše“ je vyvraceno tvrzení spisovatele A. Koestlera, že většina současných Židů jsou etničtí Chazaři. Toto tvrzení prý vyvrátil kolektiv vědců v čele s F. Hammerem studiem DNA - aškenázští Židé jsou příbuzní jiných semitských národů.

 

Podívejme se na jiné zdroje. A. Solženicyn ve své knize „Dvě stě let pospolu“ uvádí následující:

 

Kmenoví náčelníci turkických Chazarů (do té doby modlářů) nechtěli vyznávat islám, aby se nemuseli podřídit bagdádskému chalífovi, ani křesťanství, aby se vyhnuli područenství byzantského císaře, a proto se v roce 732 tento kmen dal na náboženství judaistické......... I pozdější badatelé potvrzují chazarský původ „judaistického živlu“ v Kyjevě v 11. století. Dokonce i z doby dřívější: na přelomu devátého a desátého století je zmiňována „chazarská administrativa a chazarská posádka“ v Kyjevě. A již „v první polovině 11. století hrál židovský a chazarský živel v Kyjevě ...významnou úlohu.“ Kyjev v 9. až 10. století byl mnohonárodnostní a etnicky tolerantní. „

 

RNDr. Nidal Saleh Csc., v knize „Nedotknutelní“ píše: “ V mé knize „Proč se vraždí v Izraeli“ jsem ve čtvrté části první kapitoly pod názvem „Kdo jsou dnešní židé“ podrobně uvedl chazarský původ východoevropských židů. Chazaři, polokočovný národ, pravděpodobně tureckého původu, se usadil na místech dnešního jižního Ruska mezi Volhou a Donem na březích Černého, Kaspického a Azovského moře. Židé, kteří byli byzantským panovníkem Lvem III. vyhoštěni z Konstantinopole, našli domov mezi pohanskými Chazary. Kolem roku 740 n. l. v konkurenci mezi křesťanskými a muslimskými misionáři získali židovští misionáři chazarského vládce pro židovskou víru. Arther Koestler, britský občan, narozený v Budapešti roku 1905, ve svém bestselleru z roku 1976 Třináctý kmen (The Thirteen Tribe) dokázal, že dnešní židé jsou z největší části potomky Chazarů, kteří kolem roku 740 n. l. přestoupili na židovskou víru.

 

           Tento fakt byl již dlouho znám. Například Dr. Lilienthal, známý židovský historik, ve své knize „What Price Israel“ (Izrael za jakou cenu), vydané roku 1954, 23 let před Koestlerovým dílem, upozornil na lineární předky východoevropských a západoevropských Židů, kterými byli na židovskou víru obrácení Chazaři z 8. století (viz. Proč se vraždí v Izraeli, čtvrtá část první kapitoly, str. 53).

 

           Tato skutečnost byla dlouho utajována a sionistické kruhy se ji všemi způsoby pokusily nechat utajenou, protože dobře ví:

- že by vážně narušovala hlavní sionistické požadavky týkající se nároku židů na Palestinu;

- též by umožnila zrod pro sionisty znepokojujících myšlenek, a to že většina židů, kteří přežili nacistické pogromy a převážná většina sionistických pohlavárů, je spíše kavkazského než semitského původu;

- potom termín „antisemitismus“ ztrácí okamžitě a zcela svůj význam. A co by se bez známého pokřiku často

používaného jako nástroj k umlčení druhých o „antisemitismu“ stalo se sionistickým hnutím?

- dále by ztrácel význam jeden ze základů sionistické myšlenky, že židé na celém světě mají společný původ, v historické Palestině,

- ale přes obrovskou mediální mašinérii, kterou mají sionisté k dispozici, fakta zůstanou fakty.

 

           Benjamin H. Freedman se narodil roku 1890 v židovské rodině. Byl úspěšným židovským obchodníkem v New Yorku a určitou dobu byl hlavním majitelem Woodbury Soap Company. Roku 1945 se rozešel s organizovaným židovstvem a strávil zbytek svého života v boji proti němu a odhalováním židovských pokusů o ovládnutí USA. Freedman dobře věděl o čem mluví, protože byl v nejvyšších postech organizovaného židovstva v Americe a dobře znal jeho praktiky a cíle. Osobně znal Woodrowa Wilsona, Franklina Roosvelta, Josepha Kennedyho, Johna F. Kennedyho a mnoho jiných důležitých osobností. Došel k přesvědčení, že sionisté a organizované židovstvo cílevědomě dělají všechno možné k ovládnutí USA. (Bible Believers. org. au. 2-17-3)

           Freedman napsal 10. října 1954 dopis židovi Davidu Goldsteinovi, který konvertoval na křesťanství a v době psaní dopisu byl L. L. D. Postonské mše. Tento dopis potom vyšel jako kniha pod názvem „Facts are Facts“ (vydalo: CPA Books, 10. března 1998, New York).

           Ve své knize Freedman potvrdil fakt, že východoevropští židé jsou chazarského původu. Tento fakt se stává nevyvratitelnou skutečností. Tito podle Freedmana „samozvaní Židé“ nikdy v historii neměli byť jen nejmenší etnický vztah s Palestinou a neexistují mezi nimi a kterýmkoliv etnikem, které někdy vstoupilo do historické Palestiny, žádné etnické nebo antropologické vazby.

 

- Fakta bezpochyby dokazují, že východoevropští židé nejsou v žádném případě semité, ale jsou mongoloidního původu a nemají se semity žádný etnický nebo antropologický vztah.

- Neoblomný výzkum rovněž pravdivě dokázal, že takzvaní a samozvaní „Židé“ nemohli být v žádné etapě

svých dějin správně považováni za přímé lineární potomky legendárních „ztracených deseti kmenů“ podle biblické tradice.

- Takzvaní a samozvaní „Židé“ východní Evropy v moderní historii nemohou legitimně poukazovat na jediného starověkého předka, který by byť jen položil nohu na území Palestiny v době biblických dějin.

- Výzkum též odhalil, že takzvaní a samozvaní „Židé“ východní Evropy nikdy nebyli „semity“, „semity“ nejsou

a ani za ně, při největší obrazotvornosti, nebudou moci být pokládáni.

- Vyčerpávající výzkum též neodvolatelně odmítá jako fantastický výmysl křesťany všeobecně přijímaný názor, že takzvaní a samozvaní „Židé“ východní Evropy jsou legendárním „vyvoleným národem“, což z kazatelen tak výřečně propaguje křesťanské duchovenstvo. (Freedman: Facts are Facts, tamtéž, str. 35, 36)

 

           Chazaři nebyli „semity“. Byli asiatským národem patřícím k mongoloidní rase a moderní antropologové jepovažovali za Turkofiny. Chazaři byli z Asie vytlačeni ostatními národy, které ji obývali a s nimiž vedli nepřetržité války. Chazaři napadli východní Evropu, aby se vyhnuli dalším porážkám v Asii. Bojovným Chazarům nečinilo problém dobýt a podmanit si dvacet pět mírumilovných rolnických národů východní Evropy, obývajících přibližně jeden milión čtverečních mil. V poměrně krátké době Chazaři vytvořili největší, nejmocnější a pravděpodobně i nejbohatší království východní Evropy.

 

           Chazaři byli v době svého vpádu do Evropy pohanským národem. Jejich náboženství bylo kombinací falického uctívání a jiných forem modlářství, které přetrvalo až do 7. století. Různé sexuální úchylky, kterým Chazaři holdovali jako formě náboženského uctívání, způsobily takový stupeň morální degenerace, který chazarský král nemohl snést. V 7. století se král Bulan, tehdejší vládce chazarského království, rozhodl zrušit praktikování falického uctívání a ostatních forem modlářství a vytvořit nové státní náboženství z jednoho ze tří monoteistických náboženství, o nichž však moc nevěděl. Po historické schůzi s představiteli těchto tří monoteistických náboženstev si král Bulan po zavržení křesťanství i islámu vybral za budoucí státní náboženství víru, tehdy označovanou jako „talmudismus“, dnes známou a praktikovanou pod názvem „judaismus“. Tato událost je v historii bohatě doložena.

 

           Freedman dále říká, že stačí otevřít Židovskou encyklopedii, svazek IV, strana 1-5 a můžeme pod titulem „Chazaři“ číst: „Chazaři jsou tureckého původu, jejich život a historie se spojuje s prvním počátkem historie židů v Rusku…

 

Zda laskavý čtenář uvěří Wikipedii nebo jiným zdrojům, nechám na něm. Mě v souvislosti s Wikipedii napadá staré lidové rčení: „Důvěřuj, ale prověřuj!“.

 

Použité zdroje a literatura:

 

1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavní_strana

 

2) Solženicyn A., Dvě stě let pospolu, Díl první, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795-1916, Academia, Praha, 2004

 

3) Saleh N., RNDr., CSc., Nedotknutelní, RNDr.Ján Bienik CSc.- EKO-KONZULT, SK, 2009

 

 

 

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Konopí v léčitelství - historie

15.02.2011 14:31

Konopí v minulosti

LÉČEBNÉ ÚČINKY Je možné, že konopí, původem ze střední Asie, bylo pěstováno již před deseti tisíci lety. Určitě se pěstovalo v Číně kolem r. 4000 př. n. l. a v Turkestánu kolem r. 3000 př. n. l. Dlouho se používalo jako lék v Indii, Číně, na středním východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Africe a...

 

     
  

Anketa

Jaké máte zkušenosti s konopnou mastí?

Pomohla mi nebo mým příbuzným a známým (1 781)
79%

Nepomáhá (199)
9%

Ještě jsem ji nezkoušel (75)
3%

Chystám se ji otestovat (146)
6%

Nezajímám se o výrobky z konopí (48)
2%

Celkový počet hlasů: 2249