Haruki Murakami - Konec světa & Hard - boiled Wonderland

„Dědeček ale Systému ani trochu nevěřil,“ vysvětlovala
dívka. „Říkal, že Systém se svými kalkulátory a Továrna s
kódmany jsou jako pravá a levá ruka toho samého lumpa.“
„Co prosím?“
„No že co provádějí Systém i Továrna, je z technického
hlediska jen jedno a to samé.“
„Z technického hlediska snad. My ale informace chránili,
zatímco kódmani je kradou. To jsou dvě úplně odlišné věci.“
„Jenomže, podívejte se,“ nadechla se dívka. „Co jestli celý
slavný Systém i Továrnu skutečně ovládá jeden jediný člověk?
Čili že levá ruka loupí a druhá jí v tom brání, ha?“
Zkusil jsem se nad těmi slovy v temnotách mezi pomalými
tempy zamyslet. Znělo to neuvěřitelně, a přece to nebylo docela
nemožné. Byla sice pravda, že jsem pracoval pro Systém, ale
kdybyste se mě zeptali, jak to tam chodí na nejvyšších místech,
netušil bych, co vám na to říct. Protože byl Systém tak obludně
velký a vnitřní informace se držely v tajnosti stylem, který
hraničil až s posedlostí. My byli jen ti, kdo dostávají shora
instrukce, a pak je jednu po druhé pěkně plní. Jak to vlastně
vypadá nahoře, o tom si takový poslední poskok jako já mohl
leda tak nechat zdát.
„Jestli to, co říkáte, je pravda, šlo by o neuvěřitelně výnosný
byznys,“ usoudil jsem nakonec. „Ten, kdo by proti sobě obě
strany takhle poštval, by si pak mohl diktovat jakoukoli cenu.
Stačilo by mu jen vyrovnávat obě síly a nemusel by se bát
propadu cen.“
„Toho si právě dědeček při práci na výzkumu pro Systém
všiml. Systém nakonec není nic jiného než soukromý podnik,
který se infiltroval do státu. Cíl všech soukromých podniků je
jen jeden: sledovat vlastní zisk. Aby si nahrabaly, udělají
cokoliv. Systém navenek vykřikuje, jak mu strašně záleží na
ochraně práva na držení informací, ale to jsou jen řeči. Děda
vytušil, že jestli bude ve svých výzkumech pokračovat tímhle
stylem dál, bude všechno ještě horší. Pokud by si za chvíli mohl
kdekdo měnit a upravovat lidský mozek, jak by se mu zlíbilo,
bylo by to se světem i s lidmi co nevidět velmi na pováženou.
Někde musí zůstat nějaká kontrola a omezení. Systém ani
Továrna ale nic podobného neznají. Proto děda vystoupil z
projektu. Vás a ostatních kalkulátorů je škoda, ale další
výzkumy už prostě nepřicházely do úvahy. Přineslo by to jenom
víc a víc obětí na životech.“