Konopná mast na neduhy past

J. Kozák – Psychoenergetika. Tři jedy, které nejvíce otravují duši člověka

07.11.2013 00:12

„...U každého je intenzita vnímání okolí i sebe odlišná. Můžeme tedy říci, že každý, kdo se narodil na Zemi, trpí blokádou určité intenzity a že tato blokáda určuje míru jeho schizoidního komplexu, který je základní složkou lidské povahy. Průběh zablokovanosti jedince bychom mohli v závislosti na jeho duchovním vývoji vyjádřit Gaussovou křivkou. Když se dotyčný vtělí poprvé, je jeho blokáda zcela nepatrná. V průběhu životů, kdy v podstatě žije animálním životem, prudce narůstá v podobě karmy, kterou na sebe nabaluje. V určitém okamžiku duchovního vývoje dochází k rozumovému procitnutí a člověk si pomalu začíná uvědomovat podstatu skutečnosti. Jak patrno, jedná se o velmi dlouhý a pomalý vývoj.....

Snažíme-li se pochopit kořeny schizoidního komplexu (patologické blokády), je třeba se především zaměřit na vliv okolí. ČÍM JE PŮSOBENÍ OKOLÍ NA PRŮMĚRNÉHO JEDINCE AGRESIVNĚJŠÍ, TÍM SILNĚJŠÍ SCHIZOIDNÍ KOMPLEX MŮŽEME U NĚHO POZOROVAT...

Jedním z průvodních rysů schizoidního komplexu je i sobeckost. Za určité základní sobectví můžeme považovat pud sebezáchovy. S tím, jak narůstá zablokovanost organismu, se stává jedinec sobečtějším. U lidí, kde již jde spíše o schizofrenii, můžeme často pozorovat až extrémní projevy sobectví a lenosti (též forma sobectví). Sobectví je vlastně obranou reakcí na strach před okolím. S tím, jak vzrůstá, se zároveň snižuje soucit s ostatními. V extrémních případech přestávají být ostatní lidé vnímáni jako lidské bytosti, a zde je již jen krůček k projevům krutosti a násilí. To se pak stává prostředkem k uvolnění v nitru se hromadící emoce, již dotyčný nedokáže přirozeně vyjadřovat.“

......

 

Buddhistická literatura hovoří o TŘECH JEDECH, které nejvíce otravují duši člověka, jsou to: NEVĚDOMOST, PŘIPOUTANOST A NENÁVIST a (s ní spjatý) ODPOR. Nejhorším z nich je nevědomost, neboť jen z ní pramení veškeré zlo a utrpení. Nevědomost lze zahnat jen usilovnou snahou po poznání, které nesmí být dopředu zastíráno žádnými nepodloženými představami. Znamená to, že naše mysl musí být otevřená vůči všem myšlenkám, byť se nám mohou zdát zpočátku fantastické. V nevědomosti setrváváme do té doby, dokud nepoznáme svou podstatu, nepochopíme své místo ve světě a mechanismus, jak funguje. Právě tím je dáno, že vám nemůže pomoci sebeušlechtilejší náboženství, neboť vás vede jen k víře v krásné ideály, ale nikdy ne k vědění. Věda by tuto roli mohla plnit jedině tehdy, pokud by vše nezaujatě zkoumala, o ničem nevytvářela ukvapené závěry a nic neodsuzovala bez skutečné znalosti. Taková věda však v západním světě neexistuje, lze se s ní setkat jedině v Indii ve védách a hermetické filozofii starého Egypta. Není proto divu, že východní učenci takovou vědu považují svatou, zatímco tu západní příkře odsuzují.

 

Jak již bylo řečeno, v poznání pravdy nám brání schizoidní komplex, který kolem sebe vytváříme. Čím je slabší, tím opravdověji vnímáme skutečnost. Nevědomý člověk žije zákonitě ve světě falešných představ, které ovlivňují jeho postoje. Především je v něm probouzeno zlo v podobě NENÁVISTI a ODPORU vůči všemu a všem ze STRACHU, že by mu to mohlo ublížit. Tento strach je v mysli takto postiženého jedince ospravedlněn podvědomým pocitem slabosti před okolním světem, který mu připadá cizí a nebezpečný jen proto, že je od něj oddělen mentální bariérou. Protože celý svět tvoří jediný celek, stává se takový člověk neúplným, tudíž nemůže být ani dobrým. Dobré je totiž jen to, co je úplné.

 

Zákonitým důsledkem sevření schizoidním komplexem je vznik třetího z jedů, totiž PŘIPOUTANOSTI. Takový člověk začne lpět na předmětech, zvycích, představách, jiných osobách či čemkoliv jiném, čímž jednak ztrácí svobodu a v skrytu své duše začne nenávidět vše, o čem se, ať již oprávněně, nebo neoprávněně, domnívá, že by jej mohlo připravit o předmět jeho připoutanosti. Projeví se u něj sobectví, které spolu s živenou nenávistí může snadno vyústit v páchání zločinů proti spravedlnosti a lidskosti. Lidé si velmi často připoutanost vůči jinému člověku zaměňují za lásku. Proto považují za logické, že by ji měla doprovázet žárlivost. Ta však pouze dokládá, že se o lásku nejedná, neboť tato velmi vzácná ctnost není provázena žádnými negativními emocemi.

Vyhledávání

Kontakt

Konopí v léčitelství - historie

15.02.2011 14:31

Konopí v minulosti

LÉČEBNÉ ÚČINKY Je možné, že konopí, původem ze střední Asie, bylo pěstováno již před deseti tisíci lety. Určitě se pěstovalo v Číně kolem r. 4000 př. n. l. a v Turkestánu kolem r. 3000 př. n. l. Dlouho se používalo jako lék v Indii, Číně, na středním východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Africe a...

 

     
  

Anketa

Jaké máte zkušenosti s konopnou mastí?

Pomohla mi nebo mým příbuzným a známým (1 802)
79%

Nepomáhá (200)
9%

Ještě jsem ji nezkoušel (75)
3%

Chystám se ji otestovat (147)
6%

Nezajímám se o výrobky z konopí (49)
2%

Celkový počet hlasů: 2273