Smaragdové desky, Thóth Atlanťan

 Klíč k moudrosti

Já, Thoth, Atlanťan, odevzdávám svou moudrost, své poznání, svou sílu. Svobodně to odevzdávám dětem lidí. Kéž by i oni takto dále odevzdávali, aby závoj tmy světa z jednoho konce na druhý mohl být prozářen moudrostí. Moudrost je silou a síla moudrostí,jedna s druhou navzájem, zdokonalujíc celek.

Nebuď pyšný, ó člověče, na svou moudrost. Rozmlouvej s nevědomým tak dobře jako s moudrým. Pokud někdo přijde k tobě

pln poznání, naslouchej mu a dbej ho, neboť moudrost je vším.

Nebuď zticha, když zlo je mluveno jako Pravda, jako že slunce svítí nade vším.

Ten, kdo překročí Zákon, bude potrestán, neboť jenom skrze Zákon přichází svoboda lidí.

Následuj své srdce po celý život. Dělej více, než máš nařízeno.

I když získáš bohatství, následuj své srdce, neboť nic z toho nebude ti platné, pokud tvé srdce bude znavené. Umenšuj sebe, ne však čas, kdy následuješ srdce. To je protivení

se duši.

Ti, kteří jsou doprovázeni, nesejdou ze správné cesty, ale ti, kteří jsou zblouděni, nemůžou najít cestu přímou. Jestli jdeš mezi lidi, tvoř si Lásku, začátek a konec srdce.

Jestli někdo přijde k Tobě pro radu, nechej ho volně mluvit, kéž by věc, kvůli které přišel, mohla se udát. Jestli váhá otevřít Ti své srdce, to proto, že ty, soudce, děláš chybu.

Neopakuj marnivou řeč, ani ji neposlouchej, protože to je vyjádření jednoho v nerovnováze. Nemluv více o tom, aby on mohl před tebou poznat moudrost.

Ticho je ohromným prospěchem. Z hojnosti řečí nijaký užitek.

Nevyvyšuj své srdce nad děti lidí, aby nebylo do prachu hozeno.

Jestli jsi velký mezi lidmi, buď vážený pro poznání a jemnost.

Jestli budeš zkoumat povahu přítele, neptej se jeho druha, ale buď s ním nějaký čas sám. Debatuj s ním, skrze slova a chování otestuj mu srdce.

Ten, kdo vstoupí do studnice, zas musí vystoupit a věci, které jsou tvé, musí být sdílené s přítelem.

Poznání je bláznem považováno za nevzdělanost a věci přínosné jsou pro něho škodlivé. Žije v smrti. Proto je to jeho pokrm.

Mudrc nechá své srdce přetékat, avšak tiché jsou jeho ústa.

Ó člověče, přikloň se k hlasu moudrosti; přikloň se k hlasu světla. V Kosmu jsou Mystéria, kterých odhalení naplní svět jejich světlem. Dovol tomu, kdo byl vysvobozen z pout temnoty, nejdřív uhodnout hmotné z nehmotného, oheň ze země; protože ty víš, že tak jako zem sestoupí k zemi, taktéž oheň vystupuje k ohni a spájí se s ohněm. Ten, kdo pozná oheň, který je vevnitř jeho samého, vystupovat bude k věčnému ohni a žít v něm věčně.

Oheň, vnitřní oheň, je nejmocnější ze všech sil, proto přemáhá všechny věci a proniká ke všem věcem Země.

Člověk se podporuje sám jen na tom, co odolává. Takže Zem musí odolávat člověku, jinak by neexistoval.

Nevidí všechny oči stejně, jednomu se jeví objekt v jedné formě a barvě, jiným očím v jiné. A rovněž věčný oheň, mění barvu od jedné k druhé, nikdy není den za dnem stejný.

Takto hovořím já, Thoth, z mé moudrosti, pro člověka oheň jasně plane tmou; nikdy neuhasne v závoji temnoty, nikdy neuhasne v závoji tmy.

Poslouchej, ó člověče, a přikloň se k moudrosti: kde jméno a forma skončí? Jedině ve vědomí, neviditelném, v nekonečné síle zářivosti jasu. Formy, které vytváříte, zjasňuje své vidění, jsou skutečné účinky, které následují tvou příčinu.

Člověk je hvězdou vázanou na tělo, až nakonec, uvolněn je skrze svůj spor. Jen zápasením a dřinou do krajnosti, hvězda uvnitř tebe vykvete v novém životě. Ten, kdo pozná začátek všech věcí, svobodná je jeho hvězda od oblastí tmy.

Pamatuj, ó člověče, že všechno, co existuje, je jen jinou formou toho, co není. Vše, co má bytí, prochází ještě do jiného bytí a ty sám nejsi výjimkou.

Měj na zřeteli Zákon, pro všechno je Zákon. Nehledej to, co není ze Zákona, protože též existuje jen v iluzích smyslů.

Moudrost přichází ke všem svým dětem, stejně jako oni přicházejí do moudrosti.

Po celé věky, světlo bylo ukryté. Vzbuď se, ó člověče, a buď moudrý.